Infiltrační anestezie je uvedena pouze pro doplnění kompletního výčtu všech anesteziologických metod u císařského řezu. Existuje jen málo zdravotních komplikací těhotné, u nichž by byla současně kontraindikována neuroaxiální i celková anestezie. Mohlo by se tak stát v případě vzácné koincidence rizika obtížné intubace, těžké deformity páteře nebo neuromuskulární choroby (1).
Nevýhody: infiltrační anestezie přináší malý komfort pro operantku a vysokou spotřebu lokálního anestetika. Provedení celého výkonu je časově náročné.
Anatomické poznámky: senzorická inervace pro oblast stěny břišní, kde vede operatér vstup do intraperitoneální dutiny, pochází z interkostálních nervů oblasti Th7-Th12. Tyto nervy vedou cestou neurovaskulárních svazků, vždy při dolním okraji příslušného žebra dále mezi vnitřním šikmým a příčným břišním svalem. Část vláken prochází skrze mm. recti abdominis a inervuje senzitivně stěnu břišní. Senzorická vlákna z Th12, nn. iliohypogastrici a nn. ilioinguinales, inervují suprapubickou oblast. Nn. iliohypogastrici procházejí mezi vnitřními a zevními šikmými svaly, inervují kůži nad spina anterior superior, pánevní kosti a kůži nad stydkou kostí. Nn. ilioinguinales prostupují tříselným kanálem a pod ním vydávají povrchové větve pro kůži nad symfýzou a pro labia majora. Suprapubická oblast je podstatně více senzoricky inervována než kraniální oblast ve střední čáře. S ohledem na anatomii senzorické inervace je nejcitlivější tkáň kůže, na druhém místě pak následují fascie a nakonec podkoží a svaly (2, 3).
Pro infiltrační anestezii k císařskému řezu se používají tato lokální anestetika: 0,5% lidokain nebo 0,125% bupivakain. Může se použít přísada adrenalinu v koncentraci 1 : 200 000. Množství lokálního anestetika pak činí 60-100 ml.
Byla popsána celá řada technik pro lokálně infiltrační anestezii, kterou provádí operatér nebo jeho asistent. Po každém podání lokálního anestetika v příslušné vrstvě je třeba vyčkat nástupu anestetického účinku, tzn. cca 30-60 s.
Technika provedení:
- nejprve je třeba provést infiltraci kůže a podkoží, a to ve střední čáře. Je třeba podat cca 15-20 ml lokálního anestetika. Následuje řez, který se vede až k fascii mm. recti abdominis (obr. 8.1-1) (4, 5);
- posléze se infiltruje přímo svalová fascie obou mm. recti abdominis. Infiltraci je třeba provést takovým způsobem, aby byly zastiženy terminální větévky interkostálních nervů, které končí ve svalových vláknech (obr. 8.1-2). Lokální anestezií těchto nervových zakončení nastane i anestezie kůže krajiny břicha v širším okolí řezu (cca 15-20 ml lokálního anestetika);
- po incizi pochvy mm. recti je třeba svalstvo opatrně rozpoltit a provést incizi zadní fascie mm. recti abdominis mezi pupkem a stydkou kostí;
- nato je třeba provést infiltraci extraperitoneálních struktur, a to po celé délce incize (cca 15-20 ml lokálního anestetika);
- následuje otevření peritoneální dutiny a vizualizace dělohy;
- po infiltraci tkáně vezikouterinní pliky (10-15 ml) je možné pliku prostřihnout a jemně sesunout močový měchýř kaudálně (obr. 8.1-3);
- následuje infiltrace stěny dělohy v místě plánované incize (10-15 ml);
- incize stěny dělohy a vybavení plodu;
- dokončení operačního výkonu.
