Dobrý den,předem chci upozornit, že můj ...

Dobrý den,předem chci upozornit, že můj dotaz možná nepatří přímo do této sekce, ale nenašla jsem na porodnici.com žádnou vhodnější.Dobře jsem si přečetla, že poskytujete psychologickou pomoc pro dospělé ženy v různých fázích jejich mateřského života. Můj dotaz se však týká našeho téměř ročního dítěte. Náš chlapeček se již několik měsíců (cca přes 2 měsíce)budí několikrát za noc s pláčem a nelze ho utišit. Možná je důležité se zmínit, že na začátku června tohoto roku absolvoval pobyt v nemocnici se zápalem plic (kapačky, antibiotika). V nemocnici jsem po celou dobu pobytu byla s ním. Několik nocí po návratu spal ještě dobře. Tyto neklidné spaní začaly cca po 14-ti dnech po návratu z nemocnice. Nejdříve jsem to utišovala kojením (dudlík "zahodil"), dostala jsem se k tomu, že jsem kojila i 8x za noc (někdy i po půl hodině). Asi před měsícem jsem tomu učinila částečnou přítrž tím, že jsem ho za noc nakojila max. 2x. Trošku se to uklidnilo a chlapeček se budil méně častěji, nicméně stále s pláčem. Asi po 14-ti dnech jsem zkrátila 2 kojení za noc na jedno a tak pokračuji a mám v plánu ho ke konci srpna přestat kojit už úplně (v současné době kojím vlastně už jen toto jedno kojení v noci). Chlapeček se však stále budí, má neklidné spaní, převaluje se ze strany na stranu, kňourá ze spaní a to noc co noc. Když ho utěšujeme s manželem, kolikrát se ještě více "naštve" a úplně naše doteky odstrkuje. Zkoušeli jsme homeopatika, zkoušeli jsme utišující krémy na zuby, nic nezabírá. Navíc se nám nezdá, že by to mohlo být noc co noc po dobu delší než dva měsíce zapříčiněno růstem zubů. Napadly nás nějaké noční můry, zážitky z nemocnice. Nicméně nevíme, jak jemu a v podstatě i nám, pomoci. Zde bych řekla, že se proplétá náš problém s problematikou, kterou se zabýváte Vy, poněvadž je to dosti fyzicky i psychicky náročné. Když špatně spí dítě, spí špatně i rodiče. Navíc bydlíme v 1+1 a tak není úniku (pro manžela, který vstává ráno do práce). Samozřejmě jsme polevili a chlapeček spí už s námi v posteli, ale na jeho klidném spaní se to nikterak neodráží - je to jen pohodlné pro nás, že nemusíme několikrát za noc chodit utišovat jeho pláč k postýlce, ale můžeme ho hladit, a tišit od sebe...Prosím, poraďte, zda jste se s podobným problémem již stekala, či zda neznáte ve svém oboru někoho, na koho bychom se spíše mohli obrátit. Začínáme být zoufalí. No a na konec jestě velmi důležitá poznámka: přes den je náš chlapeček velmi veselé a milé dítě. Nijak nepláče ani příliš nezlobí (ne víc než jeho vrstevníci ). Tchán o něm prohlásil, že je jako Dr. Jekyl a Mr. Hyde a toto přízvisko je tak trefné, že vypovídá o všem :-)Nezlobte se za délku tohoto dotazu, potřebovala jsem se vypsat - není-li to však v psychologické poradně normální? Zdraví vás maminka Lenka