U těhotné ženy se zvětšuje objem extracelulární tekutiny (intravaskulární a intersticiální kompartment) a vzniká fyziologická extracelulární hypervolémie. Objem intersticiálního kompartmentu se v těhotenství postupně zvětšuje a dosahuje maxima ve III. trimestru.
Objem plazmy
Objem plazmy se zvětšuje s velikostí plodu – čím větší plod, tím větší plazmatický objem. Její objem se rovněž zvětšuje v závislosti na výšce ženy, počtu a četnosti těhotenství. U malých žen se objem plazmy zvětšuje asi o 20 %, u vysokých žen až o 100 %, průměrné zvětšení objemu je asi 50 %, tj. 1250–1400 ml. Hypervolémie začíná již v 6. týdnu, nejrychlejší nárůst je ve II. trimestru a od 30. týdne je vzestup jen nepatrný. Některé studie dokonce prokázaly nepatrné zmenšování objemu plazmy v posledních 10 týdnech těhotenství. U žen s opakovanými potraty, předčasnými porody a s preeklampsií se zvětšuje objem plazmy jen nepatrně nebo vůbec ne. Protože se objem plazmy zvětšuje dvakrát více než objem erytrocytární masy, snižuje se koncentrace hemoglobinu a hematokrit – vzniká tzv. diluční anémie (nutno odlišit od skutečné anémie v těhotenství, která je nejčastěji sideropenická, méně často megaloblastická). Mechanismus těchto změn není zcela jasný, ale uplatňuje se zde zvýšená produkce aldosteronu, estrogenů, progesteronu a atriálního natriuretického peptidu. Zvýšený objem plazmy (a tím i krve) v těhotenství je nutný při zvýšeném průtoku krve některými orgány (děloha, ledviny, kůže, prsy) a pro kompenzaci ztrát krve při porodu. Ztráta krve při spontánním porodu se odhaduje na 400–600 ml a při císařském řezu okolo 1000 ml.
Erytrocyty
Objem erytrocytární masy se zvýší u těhotné ženy s jedním plodem ze 1400 ml na 1650 ml, tj. o 250 ml neboli o 18 %. Při podávání preparátů železa se objem erytrocytární masy zvyšuje o dalších 150–200 ml, tj. celkem o 400–450 ml (30 %). Toto množství erytrocytů obsahuje 475 mg Fe. U vícečetných těhotenství je objem erytrocytární masy větší než u jednočetných. Počet erytrocytů klesá ze 4,5 × 1012/l před těhotenstvím na hodnoty 3,7 × 1012/l ve 30. týdnu, kdy je jejich počet nejnižší. Později se již počet erytrocytů nemění nebo nepatrně stoupá. Koncentrace hemoglobinu klesá ze 137–140 g/l před těhotenstvím na 110–120 g/l na konci těhotenství. Podobné snížení nastává u hematokritu, který klesá z hodnot okolo 0,40 na 0,33–0,35. Pro ženy bílé rasy je v těhotenství z hlediska hemodynamického (viskozita krve) a z hlediska přenosové kapacity krve pro kyslík nejvhodnější hematokrit 0,35, arterio-venózní diference je v těhotenství menší než před těhotenstvím. Těhotenství je v dospělosti jediný fyziologický stav, ve kterém je v organismu přítomen fetální hemoglobin (HbF) a zmnožené F-buňky (erytrocyty obsahující HbF). Nejvyšších hodnot dosahují mezi 10.–12. a 18.–22. týdnem těhotenství a normalizují se do 8. postpartálního týdne. Tento HbF pochází od matky, nikoli od fétu. Zmnožení F-buněk koreluje s hladinami HCG a je indukovatelné erytropoetinem.
Železo
Zdravá žena přijímá denně potravou 12–18 mg železa (Fe) a z toho se vstřebává přibližně 5–10 %. Absorpce Fe se zvyšuje při jeho deficitu, a to na 20–50 %. Absorpce Fe se zvyšuje také v těhotenství, ve II. trimestru na 30 %, ve III. až na 40 %. Průměrná denní ztráta Fe u netěhotné ženy je 1–2 mg, u těhotné 0,75 mg, tj. za těhotenství celkem 200 mg. V těhotenství je část Fe matky transportováno do placenty a plodu. Nastává snížení zásob Fe u matky a tento stav může vyústit v deficit Fe, event. až v anémii z nedostatku Fe (sideropenická anémie). Fe se dostává k plodu aktivním transportem přes placentu. Fe je transportováno pouze jedním směrem – od matky k plodu, a to i od matek s deficitem Fe a sideropenickou anémií. Přesný mechanismus transportu Fe přes placentu neznáme. Přísun Fe do placenty a plodu není v průběhu těhotenství rovnoměrný, od 4. měsíce do porodu kolísá v rozmezí 0,5–5,0 mg/24 h. V těhotenství se spotřebuje asi 500 mg Fe na zvětšení celkového objemu erytrocytární masy u matky. V období porodu obsahuje plod okolo 300 mg Fe ve formě hemoglobinu a zásobního Fe uloženého v játrech. V placentě je uloženo dalších 30–100 mg Fe. Na druhé straně v důsledku amenorey v těhotenství a laktaci „ušetří“ žena 250–300 mg Fe. Ztráty Fe v mléce nejsou významné. Při spontánním porodu se ztrácí cca 600 ml krve, a to při hematokritu 0,37 představuje přibližně ztrátu 250 mg Fe. Při malé ztrátě krve při porodu se v šestinedělí snižuje objem erytrocytární masy, tím se redukuje množství celkového hemoglobinu a část Fe z tohoto hemoglobinu se ukládá jako zásobní ve formě feritinu (mobilizovatelné – lze jej využít pro potřeby organismu ) a hemosiderinu (nemobilizovatelné). Z toho, co bylo uvedeno výše, je zřejmé, že v těhotenství se spotřeba Fe zvyšuje a že v těhotenství a po porodu vzniká často v důsledku zvýšené spotřeby Fe a krevní ztráty sideropenie, event. sideropenická anémie.
Leukocyty
Celkový počet bílých krvinek se v těhotenství zvyšuje až na 12,0 × 109/l, ve III. trimestru byly zjištěny i hodnoty 16,0 × 109/l. Za porodu dosahuje počet leukocytů i 25–30 × 109/l. Počet lymfocytů a monocytů je relativně stabilní, zvyšuje se počet polymorfonukleárů. Počet bazofilů nepatrně klesá. Eozinofily se u některých těhotných zvyšují, u jiných snižují nebo se jejich počet nemění; příčina není známá.
Trombocyty
Počet trombocytů se v těhotenství významně nemění, event. může nepatrně klesat a pohybuje se v rozmezí normálních hodnot u netěhotných žen, tj. 140–400 × 109/l. V těhotenství se zvyšuje trombocytopoéza, ale i konzumpce destiček. Rovněž se zvyšuje koncentrace prostacyklinu (inhibitor agregace destiček) a tromboxanu A2 (vyvolává vazokonstrikci a agregaci destiček). Během těhotenství se dvakrát zvyšuje riziko venózní trombembolie.
Sedimentace erytrocytů
V těhotenství se sedimentace (FW) zvyšuje na 44 až 114 mm/h s průměrem 78 mm. Příčinou vysoké sedimentace je zvýšená hladina plazmatických globulinů a fibrinogenu. Sedimentace nemá v těhotenství diagnostickou hodnotu.
Viskozita krve
Změny v počtu erytrocytů ovlivňují viskozitu krve. Při srovnání s destilovanou vodou je viskozita krve před těhotenstvím 4,6, na začátku těhotenství pak činí 4,2 a v době nejnižšího počtu červených krvinek, tj. ve 30. týdnu, je viskozita 3,8. Snížení viskozity krve má za následek snížení srdeční práce a je jedním z faktorů, který způsobuje snížení krevního tlaku při zvýšeném srdečním výdeji.
Elekrolyty v séru
Na+ – koncentrace klesá o 2–3 mmol/l (130–148 mmol/l) K+ – koncentrace klesá o 0,2–0,3 mmol/l (3,8–5,1 mmol/l) Ca2+ – koncentrace klesá o 10 % (2,25–2,75 mmol/l) Mg2+ – koncentrace klesá o 10–20 % (0,75–1,25 mmol/l) Koncentrace Cl- a fosforu se výrazně nemění (98–106 a 0,65–1,62 mmol/l). V závorce jsou uvedena rozpětí normálních hodnot u netěhotných žen.
Srážení krve
V průběhu těhotenství jsou změněny hladiny nebo aktivita jak faktorů plazmatického koagulačního systému, tak faktorů fibrinolytického systému. Znalost mechanismů krevního srážení a fibrinolýzy je nesmírně důležitá, neboť umožňuje úspěšně léčit nejzávažnější porodnické komplikace – krvácení s event. následnou diseminovanou intravaskulární koagulopatií (DIC) a trombembolickou nemocí.
Plazmatický koagulační systém
Výsledkem aktivace kaskády plazmatického koagulačního systému (PKS) je konverze rozpustného fibrinogenu v pevný fibrin. Tato konverze se uskutečňuje prostřednictvím řady enzymových pochodů. Koncentrace fibrinogenu se zvyšuje v těhotenství o 1–2 g/l, tj. z 2–4,5 g/l na 4–6,5 g/l. Celkové množství fibrinogenu se zvyšuje z 10 g před těhotenstvím na 20 g na konci těhotenství. V průběhu normálního těhotenství se také signifikantně zvyšuje koncentrace faktorů VII (prokonvertin), VIII (antihemofilický faktor), IX (Christmas faktor) a X (Stuart-Prowerův faktor). Naopak hladiny faktorů II (protrombin), V (proakcelerin), XI (plasma tromboplastin antecedent) a XII (Hagemanův faktor) se téměř vůbec nemění. Přestože je těhotenství označováno za hyperkoagulační stav, ke spontánní intravaskulární koagulaci nedochází.
Fibrinolytický systém
Hladina plazminogenu se v plazmě během normálního těhotenství zvyšuje současně s koncentrací fibrinogenu, ale v důsledku snížené koncentrace aktivátoru plazminogenu se fibrinolytická aktivita snižuje. Na konci těhotenství se zvyšuje hladina fibrin-degradačních produktů (FDP). Hladina těchto látek se značně zvyšuje při abrupci placenty, při preeklampsii a eklampsii a mohou negativně ovlivnit aktivitu PKS.
