Mateřská obezita je definována celkovou
tělesnou hmotností 80-114 kg, tělesnou hmotností o 50-300 % vyšší než náležitá
předtěhotenská hmotnost dané ženy. Definice se může opírat i o tělesný
hmotnostní index v pásmu 26-29, popř. vyšší.
Klinický průběh: zvyšuje se riziko mateřské mortality, chronické nebo těhotenstvím
indukované hypertenze, je vyšší výskyt preeklampsie, trombembolických příhod,
přidruženého těhotenského diabetes mellitus. Průběh porodu bývá častěji
patologický s dyskoordinací děložní činnosti, s malrotací hlavičky.
Počet císařských řezů je oproti běžnému
průměru zvýšen, operace je technicky náročnější, jsou větší krevní ztráty a
častější pooperační infekční komplikace. Korelace komplikací je těsnější
k vyšší předtěhotenské tělesné hmotnosti než k přírůstku v těhotenství.
Perinatální úmrtnost není touto
nozologickou jednotkou významněji změněna.
Anesteziologické aspekty:
- obezitu je nutno respektovat jako vysoce rizikový faktor;
- průměrné dávky anesteziologických přípravků jsou nižší než jejich přepočty
na celkovou tělesnou hmotnost, kolující objem nebývá přímo úměrně objemný; - již předem ohodnotíme problémy, které mohou nastat s tracheální
intubací při krátkém a adipózním krku a velkých prsech; ani anatomické poměry
pro neuroaxiální blokády nejsou vždy příznivé; - příprava před císařským řezem nízkomolekulárním heparinem je naléhavě
indikována.